PODROBNĚ O ZDANĚNÍ MEZD V R. 2013

Předchozí část článku

     Počínaje rokem 2013 nabývá účinnosti zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Tímto zákonem dochází k transformaci dosavadního penzijního připojištění se státním příspěvkem a v rámci III. důchodového pilíře vzniká nový produkt - doplňkové penzijní spoření. Ke stejnému datu nabývá účinnosti zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření (doprovodný zákon k zákonu č. 427/2011 Sb.). Jeho součástí je mj. i novela zákona o daních z příjmů. V této souvislosti je vhodné poznamenat, že počínaje rokem 2013 je sice možné vstupovat jen do nových účastnických fondů, dosavadním účastníkům penzijního připojištění se státním příspěvkem je ale umožněno buď setrvání v původním, již transformovaném fondu (se zachováním dosavadních výhod), nebo dobrovolný přechod do nového systému doplňkového penzijního spoření (kdykoliv).

     Nové doplňkové penzijní spoření jako další produkt tzv. „spoření na stáří“ požívá přitom stejných daňových výhod jako stávající produkty tohoto typu. Jinými slovy - pro příspěvky na nové doplňkové penzijní spoření je nastaven stejný daňový režim, který má penzijní připojištění se státním příspěvkem a penzijní pojištění. Obdobně to platí pro dávky z doplňkového penzijního spoření včetně těch, které budou od daně osvobozeny v § 4 zákona č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ZDP“). Počínaje rokem 2013 dochází ovšem ke změně podmínek pro poskytování státního příspěvku, který je od roku 2013 nastaven jednotně pro všechny. Doposud byl státní příspěvek poskytován až do výše 1 800 Kč při roční úložce 6 000 Kč; nově bude státní příspěvek činit sice až 2 760 Kč ročně, ale až při roční úložce 12 000 Kč (účastník s příspěvkem nižším než 300 Kč měsíčně ale státní příspěvek pobírat nebude).

     Podíváme se na nové daňové výhody v oblasti doplňkového penzijního spoření:

     V § 6 odst. 9 písm. p) ZDP je počínaje rokem 2013 zákonem č. 428/2011 Sb. stanoveno, že na straně zaměstnance jsou od daně z příjmů do stanoveného ročního limitu osvobozeny příspěvky zaměstnavatele na nové doplňkové penzijní spoření poukazované ve prospěch zaměstnance , a to v úhrnu s příspěvky poskytnutými na dosavadní produkty, tj. s příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění uzavřené u instituce penzijního pojištění (definované v § 6 odst. 17 ZDP) a s příspěvky na tzv. soukromé životní pojištění zaměstnance. Úhrnný roční limit pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele v tomto ustanovení platný do konce roku 2012 ve výši 24 000 Kč se počínaje rokem 2013 zvyšuje na 30 000 Kč, a to další novelou ZDP přijatou zákonem č. 403/2012 Sb., kterým se mění zákon o doplňkovém penzijním spoření.

     V § 15 odst. 5 ZDP je počínaje rokem 2013 stanoveno, že poplatník má možnost uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně do úhrnného ročního limitu ve výši 12 000 Kč nejen příspěvky zaplacené z vlastních finančních prostředků na dosavadní penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na penzijní pojištění definované v § 6 odst. 17 ZDP, ale nově též příspěvky, které si zaplatil na doplňkové penzijní spoření (na základě smlouvy uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností). Dále je zde stanoveno, že částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období, sníženému o 12 000 Kč (až do této výše totiž bude počínaje rokem 2013 náležet státní příspěvek).

     V § 15 odst. 5 písm. a) ZDP je počínaje rokem 2013 stanoveno, že při uplatnění příspěvků poplatníka zaplacených na dosavadní penzijní připojištění se státním příspěvkem jako nezdanitelné části základu daně je třeba rovněž z úhrnu příspěvků zaplacených na zdaňovací období odečíst částku ve výši 12 000 Kč, do jejíž výše bude náležet od roku 2013 státní příspěvek (doposud se odečítalo u tohoto produktu ze zaplacených příspěvků jen 6 000 Kč).

     V § 15 odst. 5 ZDP je dále nově stanoveno, že pokud dojde k předčasnému ukončení nového doplňkového penzijního spoření bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně bude vyplaceno odbytné, pak nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části zaniká a poplatník bude muset v roce zániku částky uplatněné v minulých letech pro snížení základu daně zdanit v daňovém přiznání jako ostatní příjem podle § 10 ZDP. Doplňkové penzijní spoření má tedy i v případě předčasného ukončení stejný daňový režim jako penzijní připojištění se státním příspěvkem.

     Na nové doplňkové penzijní spoření je umožněno převádět prostředky naspořené v rámci dosavadního systému penzijního připojištění se státním příspěvkem. Takový převod se nepovažuje za porušení podmínek a daňová výhoda v podobě nezdanitelné části základu daně zůstává zachována.

     V § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se počínaje rokem 2013 rozšiřuje výčet příjmů, které se do vlastního příjmu vyživované manželky (manžela) při uplatnění slevy na dani nezahrnují. Nově se nepřihlíží ani ke státním příspěvkům náležejícím k novému doplňkovému penzijnímu spoření. Postupuje se tedy stejně, jako je tomu u státních příspěvků náležejících k penzijnímu připojištění se státním příspěvkem.

     V § 38k odst. 5 písm. f) ZDP je počínaje rokem 2013 stanoveno, že příspěvky na nové doplňkové penzijní spoření může zaměstnanec uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně rovněž v rámci ročního zúčtování záloh u zaměstnavatele, a to na základě čestného prohlášení (na tiskopisu prohlášení k dani).

     V § 38l odst. 1 písm. h) ZDP je v této souvislosti s účinností od roku 2013 stanoveno, že zaměstnanec prokáže nárok na odpočet nezdanitelné části základu daně ve výši zaplacených příspěvků na nové doplňkové penzijní spoření podle § 15 odst. 5 ZDP u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh:

• jednak smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a

• pak každoročně nejpozději do 15. února potvrzením o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření, vystavené penzijním fondem nebo penzijní společností.

     Zákon byl projednáván jako sněmovní tisk č. 736 a nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013. Novela zákona o daních z příjmů je obsažena v části třetí. Novelou zákona o doplňkovém penzijním spoření se v rámci III. důchodového pilíře zavádí možnost vyplácet nové dávky, tzv. předdůchody, které byly dohodnuty vládou na tripartitě se sociálními partnery, tj. se zaměstnavateli a odbory. Tyto předdůchody (které se budou vyplácet z vlastních úspor účastníka) umožní osobám ve věku blízkém důchodovému řešit finanční zabezpečení v případě nepříznivé situace. Do tzv. předdůchodu mohou účastníci odejít až o pět let dříve, než je zákonný věk pro vznik nároku na klasický starobní důchod. Budou k tomu ale muset mít dostatečně naspořeno u penzijní společnosti ve III. pilíři (dopňkovém penzijním spoření). Měsíční dávka (z jejich naspořených prostředků) musí být totiž poskytována alespoň ve výši 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž započalo vyplácení starobní penze na určenou dobu. Tímto zákonem se zároveň zajišťuje, aby pobírání těchto dávek nemělo tak velký negativní dopad na výši klasického starobního důchodu vypláceného z I. důchodového pilíře, tj., aby se z tohoto titulu nekrátil (jako je tomu u předčasného starobního důchodu). Tato doba bude při výpočtu starobního důchodu považována za vyloučenou dobu. Současně se zajišťuje, aby pobírání těchto nových dávek nemělo dopad ani na veřejné zdravotní pojištění. Pokud po dobu čerpání předdůchodu nebude osoba zaměstnána, stane se státním pojištěncem, tzn., že stát za ni bude po celou dobu platit zdravotní pojištění.

     Za účelem naspoření dostatečného množství prostředků na účtech účastníků doplňkového penzijního spoření u nových penzijních fondů jsou k vyšším úložkám motivováni jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé, a to jednak formou státního příspěvku (ten bude náležet jako doposud jen k příspěvkům účastníka), jednak formou daňového zvýhodnění v zákoně o daních z příjmů.

     Nyní k daňové motivaci pro zaměstnavatele. V § 6 odst. 9 písm. p) ZDP se stanoví, že příspěvky zaměstnavatele

• na dosavadní penzijní připojištění se státním příspěvkem,

• na penzijní pojištění v EU, Norsku a Islandu (splňující tzv. podmínku 2 × 60),

• na tzv. životní pojištění v ČR nebo v EU, Norsku a Islandu (splňující tzv. podmínku 2 × 60) a

• od roku 2013 též na nové doplňkové penzijní spoření

jsou od daně z příjmů fyzických osob u zaměstnance osvobozeny nově v úhrnu až do výše 30 000 Kč za rok (dochází ke zvýšení dosavadnímu limitu 24 000 Kč). Tzn., že v úhrnu na všechny produkty zde vyjmenované a do stanovené výše (do které jsou u zaměstnance osvobozeny) se z nich nebude platit ani žádné povinné pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, resp. ani nové pojistné na důchodové spoření. Zvýšení limitu pro osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně z příjmů má otevřít širší prostor pro kolektivní vyjednávání či ochotu zaměstnavatele zavázat se k poskytování těchto plnění zaměstnancům.

     Na straně zaměstnavatele jsou příspěvky na doplňkové penzijní spoření daňově uznatelným výdajem (nákladem) jako doposud za podmínek stanovených v ust. § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, tj., půjde-li o právo zaměstnance vyplývající z kolektivní nebo jiné smlouvy či z vnitřního předpisu. Samotné nové dávky charakteru tzv. předdůchodů budou mít stejný daňový režim jako ostatní dávky z doplňkového penzijního spoření, tj., nebude pro ně zaveden žádný specifický daňový režim.

     Zákonem č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření (tzv. opt-out), je od roku 2013 umožněno fungování II. pilíře důchodové reformy zakotveného v zákoně č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření. Spuštění důchodové reformy vyvolalo potřebu novelizace celé řady souvisejících právních předpisů, které byly zapracovány do zákona č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření. Tento zákon byl předložen jako doprovodný zákon k zákonu o pojistném na důchodové spoření a nabývá účinnosti ke stejnému datu jako oba již výše zmíněné zákony (k 1. lednu 2013). Tímto zákonem se mění např. zákon o důchodovém spoření, zákon o doplňkovém penzijním spoření, zákon o pojistném na sociální zabezpečení a další zákony.

     V rámci legislativních úprav zde dochází v části jedenácté i k dílčím změnám v zákoně o daních z příjmů a v části dvacáté sedmé se předsouvá účinnost některých ustanovení, která byla přijata zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa (dále jen „ZoJIM“). Nové pojistné na důchodové spoření bude totiž spravováno orgány Finanční správy ČR (nikoliv orgány důchodového pojištění) a při jeho správě se použije daňový řád (bude se spravovat jako daň). Pojistné na důchodové spoření musí být navíc individualizováno na jednotlivé poplatníky tak, aby pojistné vybrané od jednotlivých poplatníků bylo převedeno k jimi zvolené penzijní společnosti.

Změny v § 23 ZDP

     V § 23 odst. 3 písm. a) bod 5 a písm. b) bod 2 ZDP se počínaje rokem 2013 doplňuje pojistné na důchodové spoření.

Nové údaje na mzdovém listě

     V § 38j odst. 10 ZDP se v souvislosti s výběrem nového pojistného u zaměstnanců účastníků důchodového spoření s účinností od 1. 1. 2013 stanoví, že zaměstnavatel jako plátce daně a nově též jako plátce pojistného na důchodové spoření musí uvádět na mzdovém listě zaměstnance, který bude účastníkem důchodového spoření (kromě údajů uvedených v § 38j odst. 2 ZDP), za každý kalendářní měsíc a v úhrnu též za celé zdaňovací období i částky pojistného sražené nebo uhrazené na důchodové spoření. Obdobně jako je tomu u pojistného na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů ze svých příjmů povinen platit poplatník.

     Bude-li pojistné na důchodové spoření vypočtené ve výši 5 % skutečně sražené v této výši, není co řešit. Požádá-li ale zaměstnanec (poplatník pojistného) zaměstnavatele (plátce pojistného) o vypořádání přeplatku podle § 28 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, tedy o snížení své budoucí platební povinnosti (přeplatek nelze totiž jinak vrátit), musí plátce pojistného o příslušnou částku přeplatku snížit svou srážkovou i odvodovou povinnost. V tomto případě by na mzdovém listě měly být vyčísleny všechny tři důležité údaje potřebné pro zhotovení měsíčního Hlášení k záloze na pojistném na důchodové spoření, tzn. vypočtené pojistné (ve výši 5 %), částka vypořádaného přeplatku a také uhrazené (tj. sražené) pojistné, což bude důležité rovněž pro výpočet čisté mzdy určené k výplatě zaměstnanci.

     V části dvacáté sedmé doprovodného zákona se předsouvá účinnost některých ustanovení novelizujících daňový řád, zákon o daních z příjmů a zákon o Finanční správě České republiky. Tyto novely prošly řádným legislativním procesem, byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou platné. Předsunutím účinnosti ze současného data 1. ledna 2015 na 1. ledna 2013 nedochází k jejich věcné změně.

Registrace k dani z příjmů

     V § 125 až 131 daňového řádu je obsažená s účinností od 1. 1. 2013 nová obecná úprava registrace k dani s tím, že konkrétní pravidla registrace k dani z příjmů u příslušného správce daně jsou od 1. 1. 2013 speciálně upravena v zákoně o daních z příjmů. Dochází k tomu v § 39 ZDP - registrace k dani z příjmů fyzických osob, a to do 15 dnů od rozhodného dne (tj. dne, kdy začal vykonávat činnost nebo přijal příjem); v § 39a ZDP - registrace k dani z příjmů právnických osob, a to rovněž do 15 dnů od rozhodného dne (tj. dne vzniku PO); a v § 39b ZDP - registrace plátce daně (právnické či fyzické osoby), a to nově do 8 dnů od rozhodného dne.

     V daňovém řádu dochází ke zpřesnění textu v tom smyslu, že jak přihlášku k registraci, tak i oznámení o změně registračních údajů ve smyslu § 128 daňového řádu lze podat pouze na tiskopise vydaném MF nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.

     Plátce daně je povinen podle nového ustanovení § 39b ZDP podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně a v této lhůtě je plátce daně povinen podat přihlášku i za plátcovu pokladnu. Při registraci plátcovy pokladny plátce daně určí také osobu, která je oprávněna jednat za tuto plátcovu pokladnu jeho jménem. Podle zákona o pojistném na…