Aby zaměstnavatelé postupovali při plnění zákonných povinností důsledně v souladu se zákonem, to znamená, aby bylo odvedeno pojistné za zaměstnance tak, jak to ukládá právní úprava zdravotního pojištění, musí zaměstnavatel v některých specifických situacích buď:
-
vystavit pro jiného zaměstnavatele potvrzení o výši dosaženého příjmu svého zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci, případně potvrdit skutečnost, že je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo naopak
-
musí mít od jiného zaměstnavatele k dispozici potvrzení o výši příjmu zaměstnance v rozhodném období kalendářního měsíce nebo doklad o odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima takovým zaměstnavatelem z toho důvodu, aby nemusel provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu 9 900 Kč, nýbrž aby mohl odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.
VÝZNAM VYSTAVOVANÉHO POTVRZENÍ
Na základě poznatků z výkonu kontrolní činnosti u zaměstnavatelů se domnívám, že většina mzdových účetních či jiných specialistů se v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění ve své praxi již setkala se situací, kdy vystavovala zaměstnanci (případně jinému zaměstnavateli) potvrzení o skutečnosti, že za tohoto svého zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Tímto způsobem potvrzovaná výše zaměstnancova příjmu slouží jinému zaměstnavateli (případně zaměstnavatelům), u kterého zaměstnanec současně pracuje. Takové potvrzení vyžaduje ten zaměstnavatel, u kterého hrubý příjem zaměstnance nedosahuje minimální mzdy.
Pokud tedy zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého je jeho příjem nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), potvrzení o tom, že v jiném ("hlavním") zaměstnání je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nemusí v tomto zaměstnání odvádět zaměstnavatel pojistné nejméně ze zákonného minima 9 900 Kč. V takovém případě je vyměřovacím základem skutečný příjem zaměstnance, tedy nižší než 9 900 Kč, bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.
DODRŽENÍ MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU
Tento postup obecně vychází z potřeby zajištění odvodu pojistného v příslušném kalendářním měsíci alespoň z minimálního vyměřovacího základu dle ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP"), samozřejmě za situace, kdy se na zaměstnance (a současně i na zaměstnavatele) ze zákona vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň v minimální povinné výši.
Naopak, pokud nemusí být u zaměstnance minimální vyměřovací základ dodržen dle § 3 odst. 8 ZPZP, stává se tato problematika pro zaměstnavatele bezpředmětnou. Toto minimum neplatí například pro zaměstnané poživatele některého z důchodů, studenty, ženy na mateřské a osoby rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku a při splnění konkrétních podmínek i pro osoby evidované na úřadě práce. V tomto případě (tedy u souběhu zaměstnání s evidencí na úřadě práce) nesmí zúčtovaný příjem přesáhnout za rozhodné období kalendářního měsíce polovinu minimální mzdy.
JAK ČASTO POTVRZENÍ VYSTAVOVAT?
Není třeba, aby se vystavené potvrzení obnovovalo například při každém zvýšení minimální mzdy. Pokud zaměstnavatel vystaví toto potvrzení, fakticky deklaruje, že vyměřovací základ zaměstnance je vyšší než minimální vyměřovací základ, případně je alespoň na jeho úrovni. Tímto potvrzením vlastně garantuje, že u konkrétního zaměstnance je minimální vyměřovací základ dodržen, tudíž jiný zaměstnavatel již nemusí provádět dopočet do aktuální výše minimální mzdy. Kontrolou ze strany zdravotní pojišťovny si lze ve mzdových materiálech plátců pojistného - zaměstnavatelů poměrně snadno ověřit, zda je u příslušného zaměstnance v daném rozhodném…
