O úkolech, které aktuální ekonomická situace klade na manažery a manažerky, o mužském a ženském principu ve firmách a o proměnách bojovníků v krále, jsme si povídali s Janem Bílým, koučem a lektorem.
Současná ekonomická situace klade větší nároky na manažery,
kteří na ni musí reagovat a zvládat nepříjemné situace, které je před rokem
dvěma netrápily. Patří k nim ekonomická nejistota, propouštění zaměstnanců,
často hromadné apod. Protože pracujete jako lektor a kouč, jak vnímáte, že se s
nimi vyrovnávají ti, s nimiž pracujete?
Mě v této souvislosti spíš zajímá, jak mohu já a mí
klienti přispět k tomu, abychom se s touto situací všichni vyrovnávali lépe. je
dobré si uvědomit několik hlavních momentů:
Stálý růst je něco nepřirozeného, žádná jabloň neroste stále.
exponenciální růst vykazují pouze úroky a rakovinné buňky. Takže období
stagnace patří nutně k „věci“ zrovna tak jako zima k roku nebo stáří k životu.
To je důležité pochopit a zkusit se v „krizích“ tak trochu nechat unášet
proudem. Prostě nepanikařit.
S tím souvisí problém našeho strachu. Ten je třeba
vnímat, připustit si ho jako něco normálního a zvykat si na něj. Tím se stává
méně ohrožující a my můžeme jasněji uvažovat a rozhodovat.
V neposlední řadě je nezbytné nevnímat sebe nebo ekonomickou
situaci z pohledu oběti. To, co se děje, není výsledek působení nějakých
„zlých spekulantů“ nebo dokonce světového spiknutí, ale našeho způsobu myšlení
a života. Ten je nutno změnit.
Každá náročná situace může sloužit proměně. V čem vidíte
šanci, kterou tato doba přináší těm, kteří stojí ve vedení firem? Co jim může
pomoci vyrovnat se s ní a na čem mohou ztroskotat?
V kurzech se ukazuje, jak velice naše současná krize
souvisí s krizí mužského principu. Správně pochopený mužský princip zná svoje
poslání. Ví, proč je na světě a co má pro celek, nejen pro sebe, dokázat. Má
vizi, která vždy souvisí s něčím, co ho jako jednotlivce přesahuje. Je
zapojený do služby celku. Tohle se v naší společnosti zhroutilo. Je
jedno, zda-li jde o mužský princip praktikovaný mužem nebo ženou, oba mají vždy
jak mužskou, tak i ženskou část. Pokud se mužský princip ve společnosti opět
„uzdraví“, přitáhne například do managementu automaticky ženský princip -
empatii, krásu a zdravou, kreativní proměnu. nejdůležitější otázka, kterou si
nejen ve vedení firmy musíme položit, zní: „Co je větší než já, než můj osobní
prospěch?“ Pokud nic takového nenajdeme, pak s pánem bohem. V zodpovězení této
otázky vidím největší šanci naší současné krize.
Mluvíte o mužském a ženském principu. Můžete pro čtenáře a
čtenářky přiblížit tyto dvě složky lidské psychiky a to, jak se projevují ve
své rozvinuté a jak ve své deformované podobě?
„Čistý“ ženský princip je vše to, co se stále
mění - pocity, nálady, myšlenky, život, příroda, počasí, oceán; je to čirá
kreativita, rození a zanikání, koloběh, periodicita. „Čistý“ mužský
princip představuje to, co se nemění - vědomí našeho „já“, strukturu, řád,
ale i to, co nazývám posláním - vědomí, proč tu vlastně jsme a kam chceme
dojít. Cíl cesty oné loďky po oceánu, řízení ve smyslu lineárního,
nechaotického postupu od A do B.
Je-li mužský princip deformován, koncentruje se na
prosazování svých cílů násilím, na manipulaci, neudržitelnou expanzi na úkor
ostatních, nebo posiluje řád a pravidla (i ta nesmyslná) natolik, že celek
zkostnatí a ustrne. Případně následuje rychlý, katastrofický rozvrat a pád.
Je-li deformován ženský princip, dochází k jakémusi
mlhavému rozplynutí, věci končí chaosem, nastává pomalý úpadek, množí se
submisivní chování. Pokud je ženský princip utlačován, brání se přírodními
katastrofami, jako jsou tajfuny, zemětřesení, vlny tsunami.
V managementu jsou s mužským principem spojeny všechny
normativní, lineární a racionální postupy, s ženským zase procesy kreativní,
periodické a nekontrolovatelné. Mužský princip je ve své podstatě konkurenční,
ženský kongruentní, zaměřený na shodu a soulad.
Neobáváte se toho, že tato doba bude přát hráčům, kteří hrají
sami za sebe, tedy manažerům, kteří „kopou“ ne za firmu, ale za své osobní
cíle?
Ne, jsem si naopak jistý, že po určitých turbulencích
ti, kteří kopou pouze za sebe, vymřou jako dinosauři, ovšem nikoliv na srážku
Země s kometou, ale na depresi. Klinický obraz deprese totiž přesně popisuje
onu líčenou krizi mužského principu - nevědět, co je mé poslání, mé povolání.
Možná, že to ještě deset, patnáct let bude vypadat zdánlivě opačně, že
„egoisti“ budou ve výhodě. Ale - co jejich děti?
Média upozorňují na to, že současná krize je ekonomická,
finanční. Ale stejně tak je i krizí vztahů. Co - podle Vašich zkušeností -
potřebuje ve firmách „provětrat“?
Vztahy jsou postaveny na polaritě mužského a ženského
principu, na přitahování toho, co je odlišné. jsme ovšem ve fázi, kdy se nám
jeví jako „dobré“ to, co je stejné. Tím vymírají skutečné vztahy a
přicházejí pseudovztahy, které ovšem nejsou plodné. Pochopení, že to, co je
protichůdné, kontroverzní, kritické a rozdílné, patří k životu, nás povede k
novému akceptování a integrování cizího, nového. Způsoby…
