Dnem 1. ledna 2009 nabude účinnosti mj. podstatné
rozšíření ust.
§ 40a zákona č. 582/1991
Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů, které nese název „Informativní osobní list důchodového pojištění“ (a
tohoto pojmu se též týká). Připomeňme si stručně jeho krátkou historii.
Ustanovení v původním znění právně nabylo účinnosti
dnem 1. ledna 2004, třebaže fakticky až o dva roky později, a ve své věcné
podstatě nahradilo dřívější předstihové řízení. Celá změna měla několik dopadů
- odstranila povinnost zaměstnavatelů „starat se“ o své zaměstnance a dávat
včas podnět k zahájení předstihového řízení a tuto „starost“ (nikoli samozřejmě
„povinnost“ - spíše „právo“) přenesla - nikoli nezbytně na zaměstnance, nýbrž
na všechny občany. Tím vlastně zároveň sjednotila v této oblasti právní
postavení zaměstnanců s osobami samostatně výdělečně činnými i osobami, které
právě nevykonávají žádnou „pojištěnou“ činnost. Uvedené právo spočívá v tom, že
každý občan může jednou za rok požádat příslušný orgán sociálního
zabezpečení (zpravidla Českou správu sociálního zabezpečení) o zaslání
informativního osobního listu důchodového pojištění (dále jen „IOLDP“) a daný
orgán sociálního zabezpečení má povinnost jej zaslat občanovi do 90 dnů od
doručení jeho žádosti. „Přenesení starosti“ je vyváženo tím, že IOLDP (ve
srovnání s dřívějšími výpisy dob zaměstnání) obsahuje nejen přehled dob
důchodového pojištění, ale i přehled vyměřovacích základů (i vyloučených dob)
od roku 1986 (tedy od počátku rozhodného období, za které se zjišťují prvky
rozhodné pro výpočet osobního vyměřovacího základu ke stanovení procentní
výměry důchodů).
Praxe ukázala, že někteří občané již v náležitém
předstihu před případným odchodem do důchodu (či dokonce před vznikem nároku na
něj) chtějí mít „evidenci o sobě“ v dokonalém pořádku, a pokud zjistí, že
příslušný orgán sociálního zabezpečení o některé době jejich účasti na
důchodovém pojištění (tedy nejen…
