Jak předejít nejčastějším chybám ve zdravotním pojištění

     V následujícím textu chci upozornit na nejčastější pochybení zaměstnavatele ve zdravotním pojištění včetně způsobu zjednání nápravy. Je sice pravda, že zdravotní pojišťovny mohou (ale nemusí) uložit za porušení zákonné povinnosti pokutu, ovšem v případě vzniku dlužného pojistného a penále je jejich povinností tyto svoje pohledávky bez výjimky uplatňovat. Pokud tedy zaměstnavatel objeví chybu, neměl by řešení vadného stavu odkládat a situaci začít urychleně (případně i ve spolupráci s příslušnou zdravotní pojišťovnou) řešit.

     Může nastat situace, kdy zaměstnavatel nesprávně odvede pojistné ze skutečné výše příjmu nižšího než minimální mzda, ačkoliv měl zajistit odvod pojistného z minima 8 000 Kč. V takovém případě musí být proveden dopočet (a následný doplatek) pojistného do stanoveného minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč. Trvale je nutné věnovat zvláštní pozornost těm zaměstnancům, jejichž příjem se pohybuje kolem minimální mzdy. Dojde-li ke zpětné úpravě, je zapotřebí z důvodu změny výše vyměřovacího základu a pojistného podat za příslušné měsíce zdravotní pojišťovně opravný Přehled. Tento postup uplatní zaměstnavatel u zaměstnance, na kterého se podle zákona vztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimální mzdy.

     Dochází k případům, kdy zaměstnanec neoznámí svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání. Zdravotní pojišťovna, které měla platba správně náležet, eviduje u tohoto zaměstnavatele ke dni splatnosti (tj. za příslušný kalendářní měsíc nejpozději ke 20. dni následujícího kalendářního měsíce) pohledávku na pojistném včetně nároku na penále. Naopak, u zdravotní pojišťovny, které platba nepatří, vzniká takto přeplatek na pojistném. Za účelem zastavení běhu penále je prioritně zapotřebí neprodleně uhradit dlužné pojistné a zároveň (s odůvodněním vzniklé skutečnosti) požádat o vrácení přeplatku, kdy přeplatek je zdravotní pojišťovna povinna vrátit v rámci měsíční lhůty. Vzniklou situaci nelze vyřešit vzájemným převodem příslušné částky pojistného mezi pojišťovnami, neboť pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn.

     Pokud zaměstnavatel provede úhradu pojistného na účet zdravotní pojišťovny pod špatným variabilním symbolem, nemůže se taková platba plátci řádně přiřadit. To znamená, že se objeví mezi platbami neidentifikovatelnými, nebo se případně přiřadí jinému plátci. Proto musí zaměstnavatel písemně požádat o převedení příslušné platby na správný variabilní symbol, přičemž je pro jednoznačnost vhodné doložit platbu výpisem z účtu. Podle zákona platí, že pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že platbu na účet zdravotní pojišťovny provedl, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

     Ne vždy sdělí zaměstnanec svému zaměstnavateli skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za něj pojistné (například přiznání některého z důchodů). Tato okolnost je velmi důležitá, neboť za každého takového pojištěnce obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2011 měsíční platbu od státu ve výši 723 Kč. Pokud však zdravotní pojišťovně vznik tohoto nároku není oznámen, nemůže platbu od státu obdržet, čímž jí vzniká finanční újma. Každou takovou skutečnost je zapotřebí zdravotní pojišťovně okamžitě (tedy i se zpožděním) sdělit. Neoznámení nebo opožděné oznámení takové skutečnosti je pod sankcí, proto je potřebné oznámení provést bezprostředně poté, jakmile je zaměstnavateli daná informace známa a příslušným dokladem doložena. Jako vhodné se jeví čas od času zaměstnance upozornit, aby skutečnosti, které mají vliv na platbu pojistného státem, oznamovali zaměstnavateli v zákonné lhůtě, třeba i v předstihu.

     Zaměstnavatel se informaci o žádosti zaměstnance o starobní důchod dozví zpravidla tehdy, kdy je mu ČSSZ nebo žádajícím zaměstnancem…