Mateřská dovolená, nebo rodičovský čas?

     Práce, rodina, či obojí? Toto dilema je u nás ještě palčivější než u evropských sousedů. České ženy mají k dispozici mateřskou a rodičovskou dovolenou, která patří k nejdelším nejen v Evropě, ale i v celosvětovém měřítku. Ale co pak? Nabídka nejrůznějších možností péče o předškolní děti je tristní a částečné úvazky se u nás příliš nenosí. A tak ženy často pracují na plný úvazek, nebo jsou doma se svými dětmi, jen výjimečně něco mezitím.

     Jak by asi pro ženy vypadal život, kdyby nebyly na řešení této otázky samy a mohly počítat se vstřícnějšími gesty ze strany zaměstnavatelů i společnosti? Jaké by to bylo, kdyby neexistovala striktní hranice mezi prací a rodinou? Kdyby pravidla ve společnosti byla nastavena tak, že by ženy nemusely volit mezi svými potřebami ze sféry práce a rodiny? Můžeme o tom chvíli snít a pak se podívat, jak to dělají u sousedů. Průvodkyněmi nám bude několik žen, které zažily mateřství a pracovní život jak u nás, tak v zahraničí a shrnuly své zkušenosti do publikace Mateřská dovolená, nebo rodičovský čas, kterou vydala společnost Gender studies.

     U našich nejbližších sousedů se nemluví o rodičovské dovolené, ale o rodičovském času, na kterém se podílejí i otcové. Cílem vlády je garantovat pro každé dítě po dovršení prvního roku právo na místo ve školce, což je situace, která může znít českým ženám v době baby boomu jako science-fiction. Kromě školek zde fungují tzv. „Tagesmutter“, které se vedle svého dítěte mohou starat i o několik dalších za úplatu. Náklady na péči o dítě mimo domov se odečítají z daní.

     Dánským ženám garantuje stát místo v jeslích od půl roku věku dítěte. Rozšířené jsou i mikrojesle, které provozují obce a kde se maminka doma stará o dvě až tři další děti. Náklady na tato zařízení hradí částečně stát, částečně rodiče a činí asi 15 % z běžného platu. Větší je i procento mužů, kteří zůstávají na otcovské dovolené. Protože mají ženy tato místa zajišťována, fungují dánské babičky spíše pro zábavu než pro celodenní hlídání.

     V Norsku fungují státem dotované školky nebo soukromá zařízení, kde rodiče platí zhruba 10-15 % svého platu. Počet dětí na jednu učitelku je však mnohem menší než u nás, zpravidla tři až čtyři.…