Modelové případy k ročnímu zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2009

     Roční zúčtování záloh lze provést zaměstnanci, který po část roku 2009 nepracoval, nebo pobíral výlučně nemocenské dávky, dávky v mateřství, rodičovský příspěvek, pravidelně vyplácený důchod osvobozený od daně do úhrnné roční výše 288 000 Kč za rok, nebo který byl po část roku evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání s nárokem na podporu, nebo pokud měl po část roku jen příjmy ze zaměstnání zdaněné daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou atp. Skutečnost, že zaměstnanec po část roku nepobíral žádné příjmy ze zaměstnání, nebo výlučně příjmy od daně osvobozené, nebo jen příjmy z tuzemska zdaněné daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou (které do základu daně nevstupují), resp. doba, po kterou takové příjmy pobíral, se kromě čestného prohlášení zaměstnance v žádosti o roční zúčtování záloh pro daňové účely neprokazuje žádným zvláštním dokladem.

     Jinými příjmy, které nad úhrnnou výši 6 000 Kč ve zdaňovacím období zakládají u zaměstnance povinnost podat daňové přiznání, se rozumí příjmy podle § 7 až 10 ZDP (podá-li ale tento poplatník daňové přiznání z jiného důvodu, musí do daňového přiznání uvést veškeré zdanitelné příjmy). Jedná se např. o příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (ze živnosti, zemědělské výroby, též autorské honoráře nezdaněné daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou apod.), nebo z pronájmu podle § 9 ZDP (např. z bytu nebo z jeho části nebo z pronájmu zemědělské půdy), nebo ostatní příjmy podle § 10 ZDP, např. pravidelně vyplácený důchod v r. 2009 v úhrnné výši přesahující 288 000 Kč, nebo příjem z titulu předčasného ukončení smlouvy o soukromém životním pojištění ve výši pojistného, které si poplatník v uplynulých letech (od r. 2001) uplatnil pro snížení základu daně. Může se jednat též např. o příjmy z příležitostné činnosti, z příležitostného pronájmu movitých věcí nebo z příležitostné zemědělské výroby (která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem), pokud jejich úhrn přesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč (do této výše jsou od daně osvobozeny, a přesáhnou-li stanovený limit, patří celé do daňového přiznání) apod.

     Povinnost podat přiznání k dani má též zaměstnanec, kterému ve zdaňovacím období plynuly příjmy pouze od zaměstnavatele, u něhož třeba jen po část roku 2009 neměl včas podepsáno prohlášení k dani a z těchto příjmů byla sražena podle § 38h odst. 4 ZDP záloha na daň (tj. nikoliv daň srážkou zvláštní sazbou). Podle § 38k odst. 7 ZDP se této povinnosti může zaměstnanec zprostit jen tím, že u zaměstnavatele se žádostí o roční zúčtování záloh na příslušnou část zdaňovacího období (nejpozději do 15. 2.) dodatečně podepíše prohlášení k dani a v této lhůtě také předloží předepsané průkazy pro uplatnění příslušných slev na dani nebo na daňové zvýhodnění (tak ale může učinit jen u posledního, nikoliv u předchozího zaměstnavatele).

     Zaměstnanec, který měl v průběhu roku 2009 (v určitém časovém období, byť i jen v jednom dni) příjmy zdaněné zálohou na daň souběžně od více zaměstnavatelů (nejméně od dvou, s výjimkou doplatku mzdy podle § 38ch ZDP od předchozího zaměstnavatele), má povinnost podat přiznání k dani podle § 38g odst. 2 ZDP, tzn., že nemůže požádat o roční zúčtování záloh. Jedná se obvykle o zaměstnance, který kromě mzdy od tzv. hlavního zaměstnavatele (kde podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP), pobíral ve zdaňovacím období ještě příjmy podle § 6 ZDP zdaněné zálohou na daň od jiného plátce daně (zaměstnavatele), u něhož neměl a ani nemohl mít podepsané prohlášeni k dani, například:

• příjmy na základě dohody o činnosti mimo pracovní poměr přesahující měsíčně 5 000 Kč,

• odměny za výkon funkce člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby (které se u rezidenta ČR zdaňují vždy zálohou na daň),

• náhradu za ztrátu na výdělku ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle zákoníku práce vyšší než 5 000 Kč hrubého (např. od České pojišťovny nebo Kooperativy, nebo od bývalého zaměstnavatele, u něhož v době výplaty již měl nepodepsané prohlášení k dani). Jestliže náhradu za ztrátu na výdělku vyplatil zaměstnanci tzv. hlavní zaměstnavatel (u něhož měl v době výplaty podepsané prohlášeni k dani podle § 38k odst. 4 ZDP) společně s jeho běžnou mzdou a pojišťovna provedla jenom refundaci příslušných částek, jednalo se o příjem ze závislé činnosti plynoucí pouze od jednoho zaměstnavatele a zaměstnanec může požádat o roční zúčtování záloh za podmínek stanovených v § 38g odst. 2 ZDP,

• odměny jako člen nebo předseda výboru společenství vlastníků bytových jednotek [příjem podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, podléhající u rezidenta ČR vždy záloze na daň],

• odměny za výkon veřejné funkce (od správního orgánu, u kterého zaměstnanec vykonával veřejnou funkci, vyšší než 5 000 Kč hrubého), např. jako přísedící u soudu apod.

     Roční zúčtování záloh lze podle § 38ch ZDP provést též zaměstnanci, který obdržel od dřívějšího tzv. hlavního zaměstnavatele po ukončení zaměstnání ještě doplatky mzdy (i když v daném měsíci již u něj prohlášení k dani podepsáno neměl). Rovněž v ust. § 38g odst. 2 ZDP je uvedeno, že povinnost podat daňové přiznání nemá zaměstnanec, který obdržel ve zdaňovacím období ještě doplatky mzdy od předchozího tzv. hlavního zaměstnavatele. Na tiskopisu „potvrzení“ je vhodné vyznačit, že se jedná o doplatky mzdy podle § 38ch ZDP, aby zaměstnavatel provádějící roční zúčtování záloh neměl pochybnosti.

     Charakter doplatku mzdy podle § 38ch ZDP nemají příjmy, které obdržel zaměstnanec v roce 2009 od zaměstnavatele, u kterého vykonával závislou činnost v letech dřívějších (ani jedná-li se o mzdu za prosinec 2008, vyplacenou v lednu 2009), nebo příjmy, na které vzniká nárok až po ukončení zaměstnání např. na základě zvláštního právního předpisu (měsíční renta), nebo na základě soudního rozhodnutí. Zaměstnanec s příjmy, které nelze kvalifikovat jako doplatky mzdy podle § 38ch ZDP, jsou-li zdaněné zálohou na daň, má podle § 38g odst. 2 ZDP po uplynutí roku povinnost podat přiznání k dani.