Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve
zdravotním pojištění je řádné přihlášení zaměstnance u té zdravotní pojišťovny,
u které je zaměstnanec pojištěn. V této souvislosti je pojištěnec povinen
sdělit svému zaměstnavateli příslušnost ke zdravotní pojišťovně, přičemž
stejnou povinnost má zaměstnanec i v případě, kdy změní zdravotní pojišťovnu v
době trvání zaměstnání. V případě přechodu k jiné zdravotní pojišťovně platí
osmidenní lhůta pro oznámení této změny zaměstnavateli. Oznámení
týkající se pojištění u zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel povinen
zaměstnanci písemně potvrdit.
Zaměstnavatel má ze zákona právo požadovat po
zaměstnanci (a to i po bývalém zaměstnanci) úhradu penále, které
zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní
pojišťovny zaměstnancem. Přihlášením zaměstnance (na formuláři Hromadné
oznámení zaměstnavatele) sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně, od kterého
data bude za zaměstnance odvádět pojistné. Povinnost zaměstnavatele platit
pojistné za zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká
dnem skončení zaměstnání (například u pracovního poměru dnem jeho
skončení).
V souladu s ustanovením
§ 34 odst. 1 písm. c) a
§ 36 odst. 1 zákoníku práce se v
případě pracovního poměru považuje za den nástupu do zaměstnání den, který
je uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat
i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den
nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru uvedený v
pracovní smlouvě. To znamená, že například v případě sjednání pracovního poměru
od 1. 1. 2011 vzniká účast na zdravotním pojištění tímto dnem a k tomuto datu
přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny.
Jestliže zaměstnanec nastoupí do zaměstnání:
1. dne v měsíci,
pracuje po celý tento kalendářní měsíc,
vztahuje se na něj (a tedy i na jeho zaměstnavatele) povinnost
odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné nejméně z vyměřovacího
základu 8 000 Kč.
Odlišně postupuje při placení pojistného zaměstnavatel
v případě, kdy zaměstnanec nastoupí do zaměstnání například dne 22. 3. 2011. V
této situaci nemusí být odvedeno pojistné z minima 8 000 Kč, nýbrž alespoň z
poměrné části minimálního vyměřovacího základu (PČminVZ) ve vazbě na
počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu následovně:
PČminVZ = (10:31) × 8 000 = 2
580,64 Kč
Pokud bude zaměstnanci zúčtován za 10 kalendářních dnů
trvání zaměstnání v měsíci březnu hrubý příjem vyšší než 2 580,64 Kč, odvádí se
pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima 8 000 Kč. V opačném
případě, tedy je-li v březnu hrubá mzda nižší než 2 580,64 Kč, provádí
zaměstnavatel dopočet ve smyslu ustanovení
§ 3 odst. 10 zákona č. 592/1992
Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „ZoPVZP“).
Bude-li se jednat o zaměstnání na základě dohody o
pracovní činnosti, pak dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, ve kterém
zaměstnanec poprvé po uzavření této dohody začal vykonávat sjednanou
práci, a za den skončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba,
na kterou byla tato dohoda sjednána.
Může nastat situace, že nově přijímaný pracovník bude
mít příjem nižší, než je aktuální výše minimálního vyměřovacího základu
(například se bude jednat o zkrácený pracovní úvazek). Pokud tento zaměstnanec
nepatří ve zdravotním pojištění mezi osoby, na které se nevztahuje povinnost
odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu podle
§ 3 odst. 8 ZoPVZP, musí být v
příslušném kalendářním měsíci zabezpečen odvod pojistného v souladu se zákonem.
To zajistí některá z těchto variant:
pokud se jedná o jediné zaměstnání, provede zaměstnavatel
dopočet ve smyslu výše zmíněného ustanovení
§ 3 odst. 10 ZoPVZP,
zaměstnavatel disponuje potvrzením od jiného zaměstnavatele, že
za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
pokud takové potvrzení není, dokládá se výše…
