Plnění nezahrnovaná do vyměřovacího základu zaměstnance pro účely zdravotního pojištění

     V právních podmínkách roku 2011 je vyměřovacím základem u zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. V této souvislosti se pojistné na zdravotní pojištění odvádí například z příjmu zaměstnance ve výši 1 % ze vstupní ceny motorového vozidla, poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci bezplatně k používání pro služební i soukromé účely. Do vyměřovacího základu zaměstnance se naopak nezahrnují nezdaňované příjmy, neboli příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny.

     Ke skutečnosti, že jsou příjmy zaměstnance zdaňovány podle výše citovaného zákonného ustanovení, se nepřihlíží v případě, kdy se jedná o výjimky, neboli příjmy nezahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance ze zákona. Jejich kompletní výčet naleznete v ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPVZP“), kdy se konkrétně jedná o:

1. náhrady škody podle ZP,

2. odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů (především zákoníku práce), odměny při skončení funkčního období podle zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze,
3. věrnostní přídavek horníků,
4. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

5. jednorázovou sociální výpomoc, poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů, vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,

6. plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

     U plnění uvedených pod písmeny a) až f) se jedná o výjimky, z těchto příjmů se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí, třebaže podléhají zdanění.

     Podmínky nároku na odstupné jsou specifikovány v ustanovení § 67 zákoníku práce včetně minimálních násobků průměrného výdělku, na které mají zaměstnanci ze zákona nárok.

     Odstupné podléhá zdanění, avšak protože je vyjmenováno mezi příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují (viz výše), pojistné se neodvádí. Podotýkám, že pojistné se z odstupného neplatí pouze tehdy, je-li zúčtováno za podmínek stanovených zákoníkem práce, případně dalšími souvisejícími právními předpisy.

Zaměstnanec se stal nadbytečným, z tohoto důvodu s ním zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zákoníku práce a poskytnul mu odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku.

Zákoník práce hovoří v ustanovení § 67 odst. 1 o tom, že dochází-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Protože zákoník práce připouští odstupné i ve vyšším počtu násobků průměrného výdělku, nezahrnuje se zúčtovaná částka odstupného do vyměřovacího základu.

Zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr dohodou a v souladu s vnitřním předpisem mu poskytnul odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku podle § 52 písm. e) zákoníku práce.

Ve smyslu již citovaného ustanovení § 67 odst. 1 zákoníku práce se v tomto případě nejedná o odstupné poskytované podle zákoníku práce (písmeno e) není v tomto zákonném ustanovení vyjmenováno), proto se takto zúčtované odstupné zahrne do vyměřovacího základu zaměstnance.

     Konkurenční doložka představuje specifický druh plnění, na jehož základě se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí této dohody je i závazek zaměstnavatele, kdy jako protihodnotu poskytne zaměstnanci přiměřené peněžní vyrovnání, nejméně však ve výši průměrného měsíčního výdělku…