Jednou z novinek, které přinesla novela zákoníku práce, je úprava povinnosti zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list. Důvodem této změny je snaha o snížení administrativní zátěže na straně zaměstnavatelů. Význam a podstatu změny spolu se shrnutím toho, jaké povinnosti zůstávají zaměstnavateli i nadále, rozebereme v následujícím článku.
POTVRZENÍ O ZAMĚSTNÁNÍ, JEHO NÁLEŽITOSTI A LHŮTA PRO UPLATNĚNÍ PRÁV
Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, a to při skončení pracovního poměru (§ 313 odst. 1 ZP). V praxi to znamená, že zaměstnavatel musí mít potvrzení o zaměstnání připravené pro zaměstnance nejpozději poslední den pracovního poměru. Tato povinnost zaměstnavateli přísluší bez dalšího, není podmíněna žádostí zaměstnance, ba právě naopak -zaměstnavatel musí potvrzení o zaměstnání vydat, i kdyby mu zaměstnanec výslovně sdělil, že o něj nemá zájem. Vydání potvrzení o zaměstnání nelze také podmiňovat vrácením pracovních pomůcek nebo úhradou způsobené škody (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 21 Cdo 907/2012).
Příklad č. 1
Zaměstnanec sjednal se zaměstnavatelem pracovní smlouvu na dobu určitou do dne 31. 10. 2020. Poslední den pracovního poměru vychází na sobotu, přičemž zaměstnanec má rozvrženou pracovní dobu od pondělí do pátku. Zaměstnavatel může předat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání již v pátek 30. 10. 2020, tedy poslední den, kdy zaměstnanec vykonává práci, každopádně musí tak učinit nejpozději dne 31. 10. 2020, a to i kdyby mu zaměstnanec dosud nevrátil pracovní pomůcky.
Pokud má zaměstnanec u zaměstnavatele více souběžných pracovních poměrů, ke každému z nich se váže samostatná povinnost zaměstnavatele vydat potvrzení o zaměstnání.
Zaměstnavatel se také nemůže zprostit povinnosti vydat potvrzení o zaměstnání s odkazem na to, že je namítána neplatnost rozvázání pracovního poměru ať už ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele. Povinnost zaměstnavatele zůstává zachována bez ohledu na výsledek řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1981, sp. zn. 6 Cz 49/81).
Potvrzení o zaměstnání má následující náležitosti:
- údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání,
- druh konaných prací,
- dosažená kvalifikace,
- odpracovaná doba a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
- zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, který orgán srážky nařídil, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
- údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
Pokud zaměstnavatel některé z údajů nemá k dispozici, resp. se daného pracovního poměru netýkají, nemůže je logicky v potvrzení o zaměstnání uvést. Doporučujeme však, aby potvrzení o zaměstnání obsahovalo všechny výše uvedené kategorie údajů s tím, že v případě absence konkrétního údaje bude příslušná kategorie proškrtnuta.
Zaměstnavatel není oprávněn uvádět do potvrzení o zaměstnání jakékoliv další údaje nad rámec zákonem předepsaných údajů a zaměstnanec se může vypuštění těchto nadbytečných údajů domáhat soudně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2004, sp. zn. 21 Cdo 981/2004). Úpravy potvrzení o zaměstnání se…
