Přehled judikatury trochu jinak - Kritéria pro správné zařazení zaměstnance do platové třídy

Soudních rozhodnutí týkajících se nároků zaměstnance na mzdu je celá řada. Pokud jde ale o otázky vztahující se k platu zaměstnance, tedy odměny poskytované mu za práci u zaměstnavatele uvedeného v ustanovení § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen "ZP"), ty se k soudu zas tak často nedostávají. Je to bezpochyby dáno tím, že pravidla pro odměňování zaměstnance platem jsou právními předpisy stanovena poměrně přísně a zaměstnavatel nemá v tomto ohledu příliš velký manévrovací prostor. To lze ostatně dokumentovat citací ustanovení § 122 odst. 1 ZP druhé věty, dle které "plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak".

Jeden takový spor nicméně nedávno řešil Nejvyšší soud, přičemž se v něm zabýval hledisky pro správné zařazení zaměstnance do platové třídy. Zjednodušeně řečeno šlo o to, že podle názoru zaměstnance měla být jeho práce podle druhu sjednaného v pracovní smlouvě a nejnáročnějších pracovních úkolů požadovaných po něm v tomto rámci zaměstnavatelem spojena se zařazením do 10. platové třídy, kdežto zaměstnavatel se pohyboval svým názorem o platovou třídu níže. Podstatou řízení pak bylo především to, jak souvisejí obecné charakteristiky platových tříd uvedené v příloze k zákoníku…