Vrozený talent, genialita, štěstí, shoda náhod – anebo velká píle, hodiny studia a tréninku. Tak se můžeme dívat na skvělé výkony, které obdivujeme.
Na sultánově dvoře předváděl své umění kouzelník a uváděl diváky v úžas. Sám sultán byl nadšením bez sebe: "Bože, stůj při mně, jaký div, jaký génius."
Jeho vezír namítl: "Výsosti, žádný učený z nebe nespadl. Kouzelníkovo umění je důsledkem jeho píle a jeho cvičení."
Sultán svraštil čelo. Vezírův odpor mu zkazil radost z kouzelníkových kousků. "Ty nevděčníku. Jak můžeš tvrdit, že takové schopnosti získal cvičením. Je to tak, jak říkám, buď má člověk talent, nebo nemá. Ty ho každopádně nemáš. Do vězení s tebou. Tam můžeš přemítat o mých slovech. A abys nebyl tak sám a měl u sebe sobě rovného, dostaneš s sebou jako druha tele."
Od prvního dne svého uvěznění se vezír cvičil ve zvedání telete a nosil je každý den po schodech vězeňské věže. Měsíce plynuly. Z telete se stal mohutný býk a s každým dnem cvičení rostla vezírova síla. Jednoho dne si sultán vzpomněl na svého vězně. Dal si ho zavolat. Při pohledu na něj ho však přemohl úžas: "Bože, stůj při mně, jaký div, jaký génius." Vezír, který v náruči nesl býka, odpověděl stejnými slovy jako tenkrát: "Výsosti, žádný učený z nebe…