Úvod
S účinností od 1. ledna 2012 bylo v § 39 odst. 2 ZP zakotveno nové pravidlo, podle něhož doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. To znamená, že tentýž zaměstnavatel a zaměstnanec mohou mezi sebou opakovaně sjednat až 3 pracovní poměry na dobu určitou, přitom každý z nich na dobu až 3 let, nebo mohou tytéž smluvní strany již uzavřený pracovní poměr na dobu nejdéle 3 let ještě dvakrát prodloužit, pokaždé rovněž až o 3 roky. Toto omezení je někdy označováno jako pravidlo "3x a dost". Lze tak pracovním poměrem na dobu určitou při jeho opakovaném sjednávání nebo prodlužování pokrýt dobu až 9 let. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží. Jak vidět, legislativní úprava se inspirovala číslovkou "3". Je třeba upozornit, že uvedené pravidlo nelze obejít tím, že by tytéž smluvní strany sjednaly pro každý z pracovních poměrů na dobu určitou jiný druh či místo výkonu práce.
Současně se zavedením popsaného pravidla byly k 1. lednu 2012 rovněž zrušeny do té doby zákonem připuštěné výjimky z tehdy platného omezení pro uzavírání pracovního poměru na dobu určitou (tehdy na dobu 2 let), jako například z důvodu zastupování dočasně nepřítomných zaměstnanců na pracovních místech (především z důvodu dlouhodobějších překážek v práci na jejich straně, jako je například dočasná pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená). Absence zákonných výjimek pak trvala až do 31. července 2013, kdy zákonem č. 155/2013 Sb. byly v ustanovení § 39 odst. 4 ZP výjimky obnoveny, nikoli však již v původní konkrétní podobě (zejm. při zastupování dočasně nepřítomných zaměstnanců), nýbrž zcela obecně z vážných provozních důvodů nebo důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce (podrobně viz v bodě 3). Kromě toho, jak uvidíme dále, respektuje zákoník práce zvláštní právní úpravu pracovního poměru na dobu určitou (zejména z hlediska délky doby trvání či možnosti jejího opakování) podle některých jiných zákonů a konečně také (alespoň prozatím) nevztahuje pravidlo "3x a dost" na oblast agenturního zaměstnávání, tedy pracovní poměry zaměstnanců agentur práce. Pro úplnost lze dodat, že podle názoru autora se omezující pravidlo "3x a dost" nevztahuje ani na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti), a to s ohledem na rozdílný režim jejich skončení, který je nutno podle § 77 odst. 2 písm. g) ZP respektovat. Podrobněji k jednotlivým výjimkám – viz dále.
ODCHYLNÁ ÚPRAVA PRACOVNÍHO POMĚRU NA DOBU URČITOU V JINÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISECH
Podle § 39 odst. 3 ZP platí, že ustanovením odstavce 2 (tedy pravidlem "3x a dost") není dotčen postup podle zvláštních (jiných) právních předpisů, kdy se předpokládá, že pracovní poměr může trvat jen po určitou dobu. Přitom se odkazuje na poznámku pod čarou č. 17, v jejímž textu je uveden § 92 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 347/2010 Sb., který omezuje dobu trvání zaměstnání cizince na území České republiky a váže ji na povolení k zaměstnání vydanému nejdéle na dobu 2 let. Zvláštních předpisů, které omezují dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou, je však daleko více. Připomeňme například zákon o vysokých školách, kdy podle § 10 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb. funkční období rektora veřejné vysoké školy je čtyřleté a tatáž osoba smí tuto funkci vykonávat nejdéle ve dvou po sobě jdoucích obdobích, nebo pracovní pozice asistenta soudce Ústavního soudu, která se obsazuje jmenováním na dobu určitou, nejdéle na dobu výkonu funkce soudce v rámci jeho funkčního období, které je podle § 8 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, desetileté. Do této skupiny zvláštních právních předpisů, jejichž právní úprava vylučuje použití obecného pravidlo "3x a dost" podle zákoníku práce, patří například zákon o státní službě, kde se v § 178 odst. 1 až 3 zákoně č. 234/2014 Sb. stanoví podmínky pro dočasné obsazení služebního místa zaměstnancem v pracovním poměru na dobu určitou, a to po dobu, po kterou není zajištěn na tomto služebním místě výkon služby státním zaměstnancem. Obdobně řeší § 10 odst. 1 zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, kdy pracovní poměr na dobu určitou s úředníkem lze sjednat jen z důvodů a na dobu uvedenou v tomto ustanovení, tj., je-li třeba zajistit časově omezenou správní činnost nebo nahradit dočasně nepřítomného úředníka pro zde uvedené překážky v práci na jeho straně. Zřejmě by bylo možno dohledat i některé další právní předpisy.
V uvedených případech lze tedy souhrnně uzavřít, že postup podle zvláštní právní úpravy, která předpokládá trvání pracovního poměru jen po určitou dobu, má přednost před obecnou úpravou v zákoníku práce, a tudíž pravidlo "3x a dost" se zde nepoužije.
VÝJIMKY Z PRAVIDLA "3x A DOST" NA ZÁKLADĚ VÁŽNÝCH PROVOZNÍCH DŮVODŮ NEBO ZVLÁŠTNÍ POVAHY PRÁCE
V některých případech nelze na zaměstnavateli požadovat, aby při sjednávání či prodlužování pracovního poměru na dobu určitou…
