Je-li pojištěnec jako poživatel – například starobního – důchodu registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto kalendářním měsíci svůj pojistný vztah vyřešen. To znamená, že se o placení pojistného v tomto měsíci starat nemusí. Nicméně v případě výkonu zaměstnání se na zaměstnavatele vztahuje povinnost platit pojistné, které zaměstnavatel v rámci hromadné platby odvádí i za zaměstnance, a plnit oznamovací povinnost.
Zvýhodnění zaměstnanců–poživatelů důchodu při placení pojistného spočívá ve skutečnosti, že se na ně (resp. na jejich zaměstnavatele) nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Je-li zaměstnané osobě, za kterou platí pojistné stát, zúčtován za kalendářní měsíc roku 2022 příjem nižší než minimální vyměřovací základ (tj. minimální mzda 16 200 Kč), odvádí se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu za podmínky, že zaměstnanec je u zdravotní pojišťovny registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý příslušný kalendářní měsíc. Není-li splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost vliv na výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz dále).
PRACOVNÍ SMLOUVA
Stanovení vyměřovacího základu, jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a jejich odhlašování, již není s účinností od 1. 1. 2008 vázáno na účast na nemocenském pojištění. Pokud je uzavřena pracovní smlouva, třeba i na kratší dobu, podléhá zúčtovaný příjem (zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "ZDP") vždy povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění, a to bez ohledu na jeho výši.
DOHODY A PŘIHLAŠOVÁNÍ A ODHLAŠOVÁNÍ ZAMĚSTNANCE
Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZP"), se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat poživatele důchodu na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej podle písmene d) téhož zákonného ustanovení přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem "P" ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal zaměstnanec vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje kódem "O" ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána za podmínky, že zúčtovaný příjem činí v roce 2022 za rozhodné období kalendářního měsíce:
Ve zdravotním pojištění se pro účely vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
U obou typů dohod platí následující:
-
pro vznik zaměstnání (s povinnostmi zaměstnavatele přihlásit osobu jako zaměstnance a platit pojistné) rozhoduje výhradně výše příjmu, a to bez ohledu na délku trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci,
-
jelikož je při trvající dohodě a při poklesu příjmu pod rozhodnou částku (viz výše) zapotřebí zaměstnance odhlásit, pak v takovém případě nevznikne pojištěnci ve zdravotním pojištění problém, neboť pojistný vztah je u starobního důchodce trvale řešen registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.
OZNAMOVÁNÍ "STÁTNÍ KATEGORIE"
Při zaměstnávání poživatelů důchodu se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání současně kód "D", a to vždy společně s kódem "P" – oba kódy ke dni nástupu zaměstnance do zaměstnání. Kód "D" se rovněž použije i v případě přiznání důchodu v průběhu zaměstnání (na základě rozhodnutí ČSSZ doloženého zaměstnancem).
Pokud důchodce skončí zaměstnání a nadále je poživatelem důchodu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem "O". V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód "H", kterým by de facto (a irelevantně) ukončil evidenci pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.
Osoba, za kterou platí pojistné stát, je povinna platit pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnána (platby probíhají prostřednictvím zaměstnavatele), nebo je z pohledu zdravotního pojištění považována za osobu samostatně výdělečně činnou. Osoby, pro které dále uvedené podmínky platí, naleznete vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 ZVZP, kdy značně specifikou skupinu představují například osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.
Není-li splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost vliv na výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu.
Příklad č. 1
Dne 22. října 2022 byl zaměstnanci přiznán starobní důchod, přičemž jeho hrubý příjem, zúčtovaný za tento měsíc, činil 8 000 Kč (jedná se o zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy).
V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z celkové výše minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč, nýbrž nejméně z jeho poměrné části v návaznosti na počet kalendářních dnů, kdy tento zaměstnanec nebyl v říjnu evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Jelikož se jedná o celkem 21 kalendářních dnů, vypočte se poměrná část minima takto: PČ min VZ = (21 : 31) x 16 200 = 10 974,19 Kč
kde:
-
PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
-
21 = počet kalendářních dnů, ve kterých zaměstnanec nebyl v měsíci říjnu zařazen u zdravotní pojišťovny ve "státní kategorii"
-
31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci
-
16 200 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2022
To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 10 974,19 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 482 Kč (10 974,19 x 0,135). S ohledem na příjem (8 000 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 080 Kč. Jedna třetina (360 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (720 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel postupoval v souladu se…
