Změny při odvodech daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti v roce 2011

     Od 1. 1. 2011 nabývá účinnosti zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, který nahradí zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. S cílem vylepšení postupu při správě daní pracovala na daňovém řádu několik let celá řada odborníků. Nový daňový řád je sice se svými 266 paragrafy rozsáhlý, ale pro uživatele by měl být přehlednější a srozumitelnější. V souvislosti s přijetím nového daňového řádu byl dne 22. 7. 2009 přijat zákon č. 281/2009 Sb., který novelizuje několik právních předpisů, mezi jinými také zákon o daních z příjmů (v části devatenácté čl. XXI.).

     V průběhu roku 2010 bylo schváleno také několik dalších novel zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), které přinesly celou řadu změn a úprav.

     V příspěvku si připomeneme některé změny, ke kterým dochází od roku 2011 při zdaňování zaměstnanců:

1. Daňové zvýhodnění příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a také na soukromé životní pojištění zaměstnance je rozšířeno i na příspěvky institucím sídlícím v jiném členském státě EU, Norsku či Islandu. Limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti ve výši 24 000 Kč zůstává zachován i pro rok 2011.

2. Roční sleva na poplatníka bude snížena z částky 24 840 Kč (2 070 Kč měsíčně) na částku 23 640 Kč (1 970 Kč měsíčně). Snížením základní slevy na poplatníka je sledován cíl vytvořit rezervy na odstraňování a prevenci povodňových škod. Toto opatření bude platit pouze pro rok 2011.

3. V praxi byly často řešeny nejasnosti při stanovení tzv. superhrubé mzdy u zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nemá povinnost platit v ČR zákonné pojistné. ZDP stanoví, že základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající zákonnému pojistnému, a to i v případech, kdy příjmy zaměstnance nespadají do systému tuzemského veřejnoprávního pojištění. Ze znění zákona nyní jednoznačně vyplývá, že se jedná pouze o zaměstnance, na které se vztahuje zahraniční zákonné pojištění, nikoli o zaměstnance spadající do systému tuzemského pojištění. Jde se např. o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, ze kterých se podle tuzemských zákonů pojistné neplatí.

4. Změněn je postup při zdaňování zaměstnance, který si u svého zaměstnavatele uplatní snížení základu daně o úroky z úvěru použitého na nákup pozemku a do 4 let od uzavření úvěrové smlouvy nezahájí stavbu. Tento zaměstnanec bude povinen sám podat daňové přiznání, ve kterém spolu s ostatními zdanitelnými příjmy zdaní také částku odpovídající úrokům z úvěru, které si v minulých letech uplatnil u zaměstnavatele za účelem snížení základu daně. V daňovém přiznání bude tento příjem vykázán jako ostatní příjem podle ust. § 10 ZDP. Pokud zaměstnanec splní časový test a do čtyř let zahájí stavbu, bude snížení základu daně nadále uplatňovat u zaměstnavatele. Nárok na tuto nezdanitelnou částku musí poplatník plátci prokázat výpisem z listu vlastnictví a také stavebním povolením nebo ohlášením stavby, která byla na předmětném pozemku postavena.

5. V roce 2010 bylo možné snížit základ daně o dar poskytnutý zahraničním osobám z EU, Norska a Islandu. ZDP v původním znění stanovil, že v daňovém přiznání může poplatník zohlednit dar do vyjmenovaných států, který splňuje příslušné podmínky podle zahraničních právních předpisů, a tuzemský zákon lze použít pouze v případech, kdy zahraniční předpis upravující poskytování darů neexistuje. Tento problematický postup byl zrušen a od roku 2011 bude při posouzení darů poskytnutých do zahraničí postupováno výhradně podle tuzemského daňového zákona. Snížit základ daně o zahraniční dar však lze i nadále pouze prostřednictvím daňového přiznání. Oprávněnost uplatnění daru poskytnutého zaměstnancem do zahraničí tedy bude posuzovat správce daně (nikoli zaměstnavatel).

6. Rozšiřuje se možnost snížit základ daně také o dary pro střední a vyšší odborné školy, pokud jsou tyto dary poskytnuty na pořízení materiálu nebo na opravy a modernizaci zařízení využívaných pro účely praktického vyučování.

7. Do konce roku 2010 může zaměstnavatel zaměstnancům, kteří jsou ve vztahu k ČR daňoví nerezidenti, při splnění zákonných podmínek zohlednit odpočet od základu daně z titulu poskytnutého daru, příspěvku na penzijní připojištění a životní pojištění. Výjimku činila pouze nezdanitelná částka z titulu zaplacených úroků ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru, které daňový nerezident mohl uplatnit až v daňovém přiznání při splnění podmínky, že 90 % všech jeho příjmů plyne ze zdrojů na území ČR. Od roku 2011 se podmínka 90 % příjmů ze zdrojů v ČR bude týkat všech nezdanitelných částek fyzických osob podle § 15 ZDP. To znamená, že tyto nezdanitelné částky nemůže nerezidentovi zohlednit mzdová účetní v rámci ročního zúčtování, ale nerezident si je uplatní ve vlastním daňovém přiznání. Splnění nároku na odpočet bude tedy posuzovat správce daně.

8. Podle novely č. 199/2010 Sb., zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, bylo jako součást soustavy územních finančních orgánů zřízeno Generální finanční ředitelství, které je podřízeno Ministerstvu financí. V důsledku této změny byl v zákoně o daních z příjmů v některých případech nahrazen termín „Ministerstvo financí“ termínem „Generální finanční ředitelství“. Jedná se pouze o technickou úpravu zákona.

9. Od roku 2011 dochází ke změně ve zdaňování pracujících důchodců. V případě, že součet příjmů pracujícího důchodce ze závislé činnosti, podnikání a pronájmu přesáhne v kalendářním roce částku 840 000 Kč, bude zdaněn také důchod, který pobírá. Podle dřívější právní úpravy byla podle ust. § 4 odst. 1 písm. h) ZDP od daně z příjmů fyzických osob osvobozena částka ve výši 36násobku minimální mzdy (288 000 Kč). Zdanění podléhal až důchod nad tuto hranici. Nově bude v případě dosažení úhrnu příjmů podle § 6, § 7 a § 9 ZDP nad částku 840 000 Kč zdaněn celý důchod.

10. Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků má plátce možnost správci daně předložit v listinné (papírové) podobě v termínu do konce února následujícího roku nebo v…