Změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2017

Zdravotní pojištění je další oblastí, která se začátkem roku promění. Nijak dramaticky, ale přece jen.

ZVÝŠENÍ VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU U OSOB, ZA KTERÉ PLATÍ POJISTNÉ STÁT

Nařízením vlády č. 181/2016 Sb. se s účinností od 1. 1. 2017 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 6 444 Kč, platné od 1. ledna 2016, na 6 814 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 1. 2017 z do té doby platné částky 870 Kč na 920 Kč (13,5 % z částky 6 814 Kč po zaokrouhlení). To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen "ZVZP") obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2017 měsíčně navíc 50 Kč.

Od 1. ledna 2017 se tak částka odpočtu zvyšuje na 6 814 Kč. Tento nárok může podle ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP"), použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Nárok na odpočet nemají žádní jiní "státní pojištěnci" a ani osoby samostatně výdělečně činné.

VLIV ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY K 1. LEDNU 2017 NA ČÁSTKU 11 000 KČ PŘI PLACENÍ POJISTNÉHO ZAMĚSTNAVATELEM

Minimální mzda představuje pro zdravotní pojištění významnou hodnotu, neboť od její výše se přímo odvíjí placení pojistného zaměstnavateli a osobami bez zdanitelných příjmů. Podívejme se nyní blíže na jednotlivé oblasti, ve kterých se u zaměstnavatele zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2017 projeví.

1. Při provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 11 000 Kč, přičemž zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc.

To znamená, že se nejedná o zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 ZPZP. Doplatek do minima platí standardně zaměstnanec.

Příklad č. 1

Zaměstnanec, na kterého se vztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pracuje na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy s příjmem 8 600 Kč. Současně má u téhož zaměstnavatele uzavřenu ještě dohodu o pracovní činnosti od 1. 12. 2016 do 31. 1. 2017, kde příjem v měsíci prosinci 2016 činí 2 500 Kč, avšak v lednu 2017 nedosáhne 2 500 Kč.

Při řešení odvodu pojistného zaměstnavatelem vycházíme při tomto souběhu příjmů primárně ze skutečnosti, že:

• pro účely placení pojistného se každý pracovněprávní vztah posuzuje samostatně,

• se sčítají příjmy zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

V měsíci prosinci tak bude vyměřovacím základem částka 11 100 Kč.

V měsíci lednu však pro účel placení pojistného však přichází v úvahu pouze příjem z pracovního poměru, nikoli z dohody o pracovní činnosti. Při výpočtu výše pojistného postupuje zaměstnavatel následovně:

Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. 1. 2017 uhradí zaměstnanec a odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: (11 000 – 8 600) x 0,135 = 324 Kč.

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 11 000 = 1 485 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (8 600 x 0,135) : 3 = 387 Kč a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 387 + 324 = 711 Kč.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 485 – 711 = 774 Kč.

Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti činil i v lednu alespoň 2 500 Kč, oba příjmy by se sečetly, a jelikož by bylo úhrnnou výší příjmů minima 11 100 Kč dosaženo, neprováděl by zaměstnavatel žádný dopočet.

2. Při provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek hradí zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 ZP

Za této situace přicházejí podle zákoníku práce v úvahu tři důvody:

• prostoje,

• nepříznivé povětrnostní vlivy,

• tzv. částečná nezaměstnanost – z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků zaměstnavatele nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

3. Při provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů

Jedná se o stav, kdy úhrn příjmů nedosahuje minima 11 000 Kč. Dopočet a doplatek pojistného provádí ten zaměstnavatel, kterého zaměstnanec k tomuto účelu pověří, tato okolnost může případně být i součástí pracovní smlouvy, nemusí to nutně být zaměstnavatel s nejvyšším příjmem. Zaměstnavatel provádějící dopočet musí mí k dispozici příjmy od dalšího zaměstnavatele/dalších zaměstnavatelů.

4. Při dopočtu do poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 a odst. 10 ZPZP

Minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část v těchto případech:

• zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),

• zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),

• zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce osobou, za kterou platí pojistné stát, osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání anebo osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

5. Při řešení přečerpané dovolené (dny přečerpané dovolené se posuzují jako dny neplaceného volna)

Příklad č. 2

Zaměstnanec končí po dohodě pracovní poměr k  30. 4. 2017, přičemž přečerpal zákonný nárok na dovolenou o deset dnů, za které byla zúčtována náhrada mzdy ve výši 5 400 Kč. Hrubý příjem za duben činí 17 000 Kč.

Dny přečerpané dovolené se vykazují jako dny neplaceného volna, za které se pojistné od 1. 1. 2015 již neplatí. Při výpočtu výše pojistného za měsíc duben zaměstnavatel odúčtuje pouze náhradu mzdy 5 400 Kč a odvede pojistné z vyměřovacího základu 11 600 Kč.

Hrubá mzda 17 000 Kč

Náhrada mzdy za 10 dnů přečerpané dovolené -5 400 Kč

Rozdíl 11 600 Kč

Kdyby byl výsledný příjem nižší než 11 000 Kč, provedl by zaměstnavatel za duben dopočet a doplatek pojistného do minima 11 000 Kč.

6. V případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci

Jelikož se z důvodu těchto nepřítomností zaměstnance v zaměstnání již nenavyšuje jeho vyměřovací základ, je rozhodujícím parametrem právě minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část.

Příklad č. 3

Pracovní poměr je se zaměstnancem ukončen k datu 4. 1. 2017, v měsíci lednu měl pouze neomluvenou absenci.

Ze strany zaměstnavatele musí být při odvodu pojistného za měsíc leden dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 4 kalendářní dny trvání zaměstnání v tomto měsíci, což se vypočte jako: (4 : 31) x 11 000 = 1 419,35 Kč, kde:

• 4 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu

• 31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

• 11 000 = výše minimální mzdy od 1. ledna 2017

Pojistné z této poměrné části minima činí po zaokrouhlení 192 Kč (0,135 x 1 419,35) a uhradí jej zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.

V souvislosti s placením pojistného se identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence v tom smyslu, zda v těchto situacích (ne)musí být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum.

7. Při neplatném rozvázání pracovního poměru

Jestliže soud po přezkoumání zaměstnancem podané žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel:

1. dodatečně (se zpětnou platností) přihlásí osobu jako zaměstnance,
2. odvede standardním způsobem pojistné ze zúčtované náhrady mzdy,
3. zajistí dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje, s výjimkou osob, které:
4. nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 ZPZP,
5. byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy,
6. po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

8. V případě tzv. nekolidujícího zaměstnání

Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost…