Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2007

     Od 1. ledna 2007 dochází k řadě změn v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Podstatné změny měl přinést nový zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., jehož účinnost však byla Poslaneckou sněmovnou odložena. Uvedeme proto jen stručný výčet změn, kterých se odklad týká, a kde naopak k odkladu účinnosti nedošlo. Další podstatné změny přináší nový zákoník práce se souvisejícími zákony. Úpravy jsou ve stanovení vyměřovacích základů plátců pojistného a v okruhu osob, za které je plátcem pojistného stát.

     Dne 1. ledna 2007 měl nabýt účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění. Dne 12. prosince 2006 odsouhlasila Poslanecká sněmovna senátní návrh, který pro většinu ustanovení těchto zákonů posouvá účinnost o jeden rok.

     V textu této kapitoly uvedeme změnu významnou pro pojistné na zdravotní pojištění, u níž nedošlo k odkladu, a dále uvedeme souhrn změn, které byly připraveny, ale účinnost je odložena o rok.

1.1 Penalizace

     Penále se snižuje na polovinu současného stavu. Za každý den prodlení je dlužník povinen hradit penále ve výši 0,05 % z dlužné částky. Podle přechodného ustanovení se pak penalizace platná doposud (aktuálně 0,1% z dlužné částky) řídí předpisy účinnými před 1. lednem 2007.

1.2 Odklad účinnosti

     U většiny změn, které měly přímý nebo nepřímý dopad na odvod pojistného na zdravotní pojištění, došlo k odložení účinnosti. Pro přehlednost uvádíme stručný výčet odložených ustanovení:

1. Okruh pojištěnců považovaných za zaměstnance

        Výčet osob, které jsou považovány za zaměstnance pro účely veřejného zdravotního pojištění, platí v podobě platné do 31. prosince 2006 (s výjimkou kosmetických změn souvisejících se změnami, které přinesly jiné zákony). Znamená to, že nedojde k významné změně u dvou skupin, které se pro stručnost označme zkráceně jako členové družstev a společníci společností s ručením omezeným. Platí u nich dosavadní úprava a zdravotní pojištění nebude vázáno na důchodové pojištění. V úpravě platné od 1. ledna 2007 se také neprojeví pojem smluvní zaměstnanec.

2. Vznik, zánik a přerušení pojištění

        Účast na nemocenském pojištění vzniká a zaniká za stejných podmínek jako dosud. To znamená, že se nezvedá hranice pro výši příjmu pro vznik účasti. Také nebude od ledna 2006 zaveden institut přerušení pojištění, kdy by pracovník dlouhodobě nevykonávající práci ve vyjmenovaných případech nebyl považován za zaměstnance.

3. Autorské příjmy

        Z významnějších změn, které měly mít od ledna 2007 dopad na zdravotní pojištění, dochází k odložení změny u pojetí autorských příjmů. Nadále se bude platit pojistné na zdravotní pojištění z příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně a naopak důchodové pojištění vznikne až po prohlášení o soustavnosti příjmů.

     Samotný zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, přináší některé instituty, které mají dopad na postupy ve zdravotním pojištění. Největší dopad však má sjednocení postupu při stanovení vyměřovacího základu, které přináší zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce. Postupně tedy probereme tyto změny:

• vyměřovací základ zaměstnance,

• překážky na straně zaměstnance,

• konkurenční doložka.

     V dalších institutech zákoníku práce, které mají vliv na zdravotní pojištění, zůstává zachován dosavadní postup nebo dochází jen k nepatrnému posunu (příklad: úprava rodičovské dovolené pro případ placení pojistného státem, úprava důležitých osobních překážek podle § 191 zákoníku práce pro nedodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance apod.).

2.1 Vyměřovací základ zaměstnance

     Vyměřovací základ zaměstnance je od 1. ledna 2007 shodně upraven pro odvod pojistného na zdravotní pojištění i pro odvod pojistného na sociální zabezpečení. Oproti předchozí úpravě dochází k výraznému zjednodušení znění, které by nemělo dávat velký prostor pro výkladové rozdíly mezi jednotlivými ministerstvy. Základem je fakt, že vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.

     Od tohoto základního faktu jsou stanoveny jen nepatrné odchylky oproti daním z příjmů. Těmito odchylkami jsou příjmy, které nejsou zúčtovány, a příjmy, které jsou vyjmenovány jako výjimky, které se nezahrnují do vyměřovacího základu.

     Do vyměřovacího základu se zahrnuje pouze příjem, který je tzv. zúčtován. Pojem zúčtovaný příjem je definován takto: zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. Tato definice nabízí jednoduchý výklad: rozdílně se pro účely daní a pro účely zdravotního pojištění mohou posuzovat pouze takové příjmy, které se pro daňové účely stanovují z nepeněžního plnění a pro daňové účely se stanovuje tzv. cena obvyklá.

     Oproti daním tak může být odlišně stanovena účetní hodnota např. u:

• částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc, je-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely,

• náklady na dopravu zaměstnance do zaměstnání,

• opční příjmy,

• naturální příjmy apod.

     Zákon stanoví také výjimky, u nichž se pojistné neplatí v žádném případě. Jde o tyto příjmy:

1. náhrada škody podle zákoníku práce,

2. odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů. (Pozn.: Je rozšířen výčet jednotlivých plnění, která se poskytují v souvislosti se skončením zaměstnání. Vždy ale musí platit, že toto plnění samostatně upravuje jiný zákon (např. zákoník práce). Znamená to, že plnění, které není nazváno v souladu s výjimkami, je zahrnuto do vyměřovacího základu, přestože má charakter odstupného a dalšího plnění.)

3. věrnostní přídavek horníků,

4. odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

5. jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,

6. plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání. (Pozn.: Mělo by jít jen o výjimečné případy takového plnění - podmínku důvodu poskytnutí po skončení zaměstnání nesplňuje např. odměna při odchodu do důchodu.)

2.2 Překážky na straně zaměstnance

     Zákoník práce upravuje překážky na straně zaměstnance v § 191 až 206. Zaměstnanci, kteří postupují podle § 191 zákoníku práce (důležité osobní překážky na straně zaměstnance), nemusí ve dnech tohoto volna dodržet minimální vyměřovací základ zaměstnance - v souladu s § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Jde např. o nepřítomnost zaměstnance dočasně neschopného nebo o ošetřování člena domácnosti. Stejně jako podle dřívější úpravy není nutná podmínka, aby současně byla vyplácena nemocenská dávka (nebo podle nynější úpravy i náhrada mzdy).

     Za důležité překážky na straně zaměstnance je považována i mateřská a rodičovská dovolená. Nadále však platí, že stát nehradí pojistné za muže na rodičovské dovolené - podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. Při krátkodobém čerpání rodičovské dovolené mužem (do 30 dní) to nevadí, protože se nepřerušuje nemocenské pojištění. Při dlouhodobější rodičovské dovolené muže by stát platil pojistné pouze v případě, že by muž současně pobíral rodičovský příspěvek.

     Nově jsou zákoníkem práce vyjmenovány jiné úkony v obecném zájmu (§ 203). Dříve byly tyto úkony vyjmenovány v doprovodných normách a v mnoha případech byly upraveny odlišně. V řadě případů nyní nově nenáleží za úkony v obecném zájmu náhrada mzdy, což znamená mimo jiné to, že zaměstnanci bude navyšováno pojistné za období pracovního volna bez náhrady příjmů. K této změně dojde např. u lektorů, kteří budou postupovat podle § 203 písm. g), nebo táborových vedoucích podle § 203 písm. i), ale stejně tak i při odborářském školení podle § 203 písm. c) apod.

2.3 Konkurenční doložka

     Konkurenční doložku nově upravuje § 310 zákoníku práce. Úprava je obdobná jako u § 29a dříve platného zákoníku práce. Zaměstnanci, který dodrží podmínky podle konkurenční doložky, náleží peněžité vyrovnání. Jde o plnění, které se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění (odvádělo se i dříve) i pro sociální zabezpečení. Bývalý zaměstnanec, kterému je vypláceno peněžité vyrovnání a z něj je hrazeno pojistné na zdravotní pojištění, však nemusí mít tímto splněny všechny povinnosti vůči zdravotní…