V následujícím článku se zaměříme na to, kdy je fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti povinna podat daňové přiznání za rok 2024 a kdy může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Blíže si rozvedeme povinnosti poplatníka vůči svému zaměstnavateli v souvislosti s provedením ročního zúčtování a dále způsob prokázání nároku na odpočet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani a daňového zvýhodnění zaměstnancem.
POPLATNÍK DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB A DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ
Daňovým přiznáním k dani z příjmů fyzických osob se zabývá ustanovení § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen "ZDP"). Základní zásada vyplývá z § 38g odst. 1 ZDP, kde se uvádí, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly výši 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání i v případě, kdy jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy, a nikoliv příjmy snížené o výdaje.
Daňové přiznání není povinen dle § 38g odst. 2 ZDP podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho anebo postupně od více plátců. Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, nemá podle § 7 až § 10 ZDP příjmy vyšší než 20 000 Kč.
Příklad č. 1
Zaměstnanec byl do 30. 11. 2024 zaměstnán ve stavební firmě a na základě podané výpovědi přešel od 1. 12. 2024 k jinému zaměstnavateli za účelem vyššího mzdového ohodnocení. U obou zaměstnavatelů učinil prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanec měl v roce 2024 pouze příjmy ze závislé činnosti postupně od dvou plátců a u obou učinil prohlášení k dani, nepodává přiznání k dani z příjmů za rok 2024 a může požádat posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Druhému zaměstnavateli předloží zaměstnanec potvrzení získané na základě jeho žádosti od prvního zaměstnavatele o údajích v jeho mzdovém listě ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP.
Příklad č. 2
Zaměstnanec pracoval v roce 2024 v hlavním pracovním poměru u zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani. Současně si přivydělával příležitostně u druhého zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce. Odměna z této dohody převyšovala v jednotlivých měsících částku 10 000 Kč. U druhého zaměstnavatele nemohl učinit prohlášení k dani.
Příjmy z dohody o provedení práce nepodléhaly u zaměstnance zdanění daní vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP, protože výše těchto příjmů v roce 2024 převyšuje hranici 10 000 Kč za měsíc. Tyto příjmy u druhého zaměstnavatele byly proto zdaňovány formou měsíční zálohy na daň. Ze znění § 38g odst. 2 ZDP vyplývá, že zaměstnanec nemůže u svého hlavního zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh a daňové zvýhodnění za rok 2024 a musí v zákonném termínu podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede ke zdanění příjmy dle potvrzení od obou zaměstnavatelů (dle § 38j odst. 3 ZDP).
Daňové přiznání není dle § 38g odst. 2 ZDP povinen podat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP.
Příklad č. 3
Český daňový rezident měl od ledna do srpna 2024 pouze příjmy ze závislé činnosti od českého zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani. Od září do prosince 2024 měl pouze příjmy ze zaměstnání v zahraničí, přičemž podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění podléhají tyto příjmy metodě vynětí.
Vzhledem k tomu, že v § 38g odst. 2 ZDP se uvádí, že daňové přiznání není povinen podávat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP, tato podmínka v našem případě není splněna. Poplatník má nejen příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP, ale má rovněž příjmy ze závislé činnosti od tuzemského zaměstnavatele, i když se nejedná o souběžné příjmy. Poplatník musí podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2024, ve kterém si může uplatnit případné nezdanitelné částky dle § 15 ZDP a slevy na dani ve smyslu § 35ba ZDP a daňové zvýhodnění na dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Daňové přiznání je povinen podat daňový nerezident ČR, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (jedná se o slevu na dani na manželku a na vlastní invaliditu) a dále který uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti anebo uplatňuje nezdanitelnou část základu daně (dle § 15 ZDP).
Ze znění § 38g odst. 5 ZDP vyplývá, že daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vzniká příjem podle § 6 ZDP. V ustanovení § 6 odst. 9 písm. m) ZDP, ve znění zákona č. 462/2023 Sb., se stanoví, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně. Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, soukromé životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt. Limitní částka 50 000 Kč pro osvobození příspěvků od daně z příjmů ze závislé činnosti stanovená v § 6 odst. 9 písm. m) ZDP se sleduje u zaměstnavatele souhrnně za všechny druhy produktu spoření na stáří. Podmínky uplatnění daňové podpory produktu spoření na stáří vyplývají z § 15b ZDP. Povinnost tyto příspěvky dodanit v okamžiku, kdy jsou porušeny podmínky daňové podpory takového produktu, už není stanovena jen pro soukromé životní pojištění, jako tomu bylo podle dosavadní právní úpravy (viz bod 3 § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, ve znění účinném do 31. 12. 2023), ale je obecně stanovena pro všechny daňově podporované produkty spoření na stáří dle § 15b odst. 5 písm. b) ZDP. Pokud tedy poplatníkovi vznikne příjem ze závislé činnosti podle uvedeného ustanovení, je povinen tento příjem uvést v daňovém přiznání, neboť podle § 15b odst. 5 písm. b) ZDP se tento příjem nepovažuje za příjem vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a tento tedy neprovede srážku daně z takového příjmu. V bodu 1 přechodných ustanovení zákona č. 462/2023 Sb. se však uvádí, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (před 1. 1. 2024), což je pro penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění blíže deklarováno v bodu 3 až 6 přechodných ustanovení zákona č. 462/2023 Sb.
Příklad č. 4
Zaměstnanec má od roku 2014 uzavřenu smlouvu na soukromé životní pojištění, na kterou mu přispívá zaměstnavatel pravidelně měsíčně částkou 1 500 Kč. Jsou splněny zákonné podmínky stanovené v bodu 3 § 6 odst. 9 písm. p) ZDP pro osvobození těchto příspěvků od daně z příjmů ve znění účinném do 31. 12. 2023. V roce 2024 uzavřel občan s pojišťovnou dodatek smlouvy, na základě kterého si část naspořených prostředků v tomto roce vybere k soukromému použití, a to z důvodu nedostatku finančních prostředků pro zajištění chodu společné domácnosti. Zaměstnanec má pouze příjmy ze závislé činnosti a u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani. Dosud nedosáhl věku 60 let.
I když došlo k výplatě části naspořené částky až po 60 měsících od uzavření smlouvy, která není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, k výplatě dochází před dosažením věku 60 let zaměstnance. Proto ve smyslu bodu 3 § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP, ve znění účinném do 31. 12. 2023, zaniká osvobození příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance vyplacených před výběrem části naspořené částky. Zaměstnanec nebude moci za rok 2024 požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, ale musí ve smyslu znění bodu 5 § 38g ZDP podat daňové přiznání za rok 2024, ve kterém zdaní vyplacené příspěvky zaměstnavatele od ledna 2015 jako příjem ze závislé činnosti (dle bodů 7 a 8 přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. se tento postup dodanění příspěvků zaměstnavatele použije jen na příspěvky zaměstnavatele hrazené na soukromé životní pojištění zaměstnance po 1. 1. 2015). Z tohoto příjmu se neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění, i když jsou tyto příjmy zahrnuty ke zdanění dle § 6 ZDP.
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH NA DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ
Ve smyslu znění § 38ch odst. 1 ZDP může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho plátce nebo od více plátců daně postupně (včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti), a učinil u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5 ZDP. Poplatník může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Pokud je poplatník povinen dle § 38g ZDP podat daňové přiznání, anebo podá daňové přiznání sám na základě svého rozhodnutí, aniž je k tomu povinen, pak roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka plátce neprovede.
V pokynu D-59 se k § 38ch odst. 1 ZDP uvádí, že z ustanovení § 38ch odst. 1 ZDP vyplývá, že o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění může požádat do 15. února po skončení kalendářního roku poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců postupně a učinil u těchto plátců prohlášení k dani. Z tohoto důvodu není možné, aby manželka (manžel) zemřelého, nebo jiný v úvahu přicházející dědic požádal za zemřelého příslušného plátce daně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Za zemřelého tedy nelze o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádat.
Přitom plátce daně (zaměstnavatel) provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen na základě dokladů za uplynulé zdaňovací období od všech předchozích plátců daně o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sražených zálohách na daň z těchto příjmů, poskytnuté měsíční slevě na dani podle § 35ba a § 35c ZDP a vyplacených měsíčních daňových bonusech. Plátce daně roční zúčtování neprovede, pokud poplatník tyto doklady nepředloží plátci daně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období. U poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35d odst. 6 až 9 ZDP. Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daně vrátí jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč. Pokud z ročního zúčtování záloh vznikne případný nedoplatek, tento plátce poplatníkovi nesráží.
V ustanovení § 38j ZDP jsou vymezeny povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jedná se zejména o povinnost vést pro poplatníky s příjmy podle § 6 ZDP mzdové listy (ustanovení obsahuje náležitosti mzdového listu poplatníka), rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. Jsou zde dále stanoveny povinnosti plátce daně související s podáním svému místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Ve smyslu znění § 38j odst. 3 ZDP je plátce daně povinen na žádost poplatníka za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění. Půjde o případ, kdy poplatník sám podává daňového přiznání, jehož součástí jsou i příjmy ze závislé činnosti, popřípadě jde o doklad pro plátce daně, u kterého je v průběhu kalendářního roku zaměstnanec následně zaměstnán po ukončení zaměstnání u předchozího…
