Pokud zaměstnáváte osoby na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, je dobré neopomenout ve vztahu ke zdravotní pojišťovně některé skutečnosti.
Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den.
Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců, má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZP"), u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení. Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.
Kromě plnění oznamovací povinnosti musejí zaměstnavatelé odvádět pojistné na zdravotní pojištění za své zaměstnance v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění. U pracovní smlouvy se odvádí pojistné z jakékoli výše zúčtovaného příjmu, případně i s přihlédnutím k povinnosti zaměstnavatele zabezpečit odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu. Zákonné minimum musí být dodrženo také u dohod, ovšem za podmínky, že je výší příjmu dosaženo částky zakládající povinnost placení pojistného. Zaměstnavatelé tak plní od 1. 1. 2025 zákonné povinnosti tehdy, pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 500 Kč nebo u dohody o provedení práce alespoň 11 500 Kč.
Ze skutečné výše příjmu odvádí zaměstnavatel pojistné v případě osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP"), avšak u dohod pouze za podmínky, že v roce 2025 příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 500 Kč nebo u dohody o provedení práce alespoň 11 500 Kč. Také platí, že se v rámci rozhodného období kalednářního měsíce sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele. Dopočet do minima neprovádí zaměstnavatel ani tehdy, pokud má zaměstnanec současně více zaměstnání a v úhrnu příjmů podléhajících odvodu pojistného je dodržen minimální vyměřovací základ.
Od roku 2013 již není ve zdravotním pojištění určen pro zaměstnavatele (zaměstnance) i OSVČ maximální vyměřovací základ, což znamená, že platba pojistného není u těchto subjektů omezena horní hranicí.
V následujících příkladech si v právních podmínkách roku 2025 předvedeme postupy zaměstnavatele i pojištěnce v různých situacích.
Příklad č. 1
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 1. 1., zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 2. 2. Dohoda byla sjednána do 31. 12., přičemž zaměstnanec naposledy pracoval dne 23. 12.
Na základě výše uvedeného přihlásí zaměstnavatel zaměstnance k 2. 1. a odhlásí k 31. 12.
Je-li například uzavřena dohoda o pracovní činnosti od 1. 4., kdy příjem na tuto dohodu dosáhne alespoň 4 500 Kč až za červen, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně vznik zaměstnání kódem "P" až k 1. 6. Naopak, kdyby dohoda trvala do 31. 12. a příjem by od října natrvalo poklesl pod 4 500 Kč, použil by zaměstnavatel kód "O" k datu 30. 9. Obdobný postup platí i pro dohodu o provedení práce, když vyměřovací základ nedosáhne rozhodné částky příjmu 11 500 Kč.
Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle bodu 3 nebo bodu 5 § 5 písm. a) ZVZP.
Poznámka: Odlišně se postupuje v situaci, kdy je uzavřena pracovní smlouva. V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) ZP a § 36 ZP se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě.
Příklad č. 2
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem v rámci kalendářního měsíce března sedmidenní dohodu o pracovní činnosti s příjmem 6 400 Kč.
Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 4 500 Kč, pak prostřednictvím kódů "P" a "O" přihlásí a odhlásí osobu jako zaměstnance a odvede pojistné sazbou 13,5 % z dosaženého příjmu s přihlédnutím k minimu platnému ve zdravotním pojištění. Z titulu tohoto zaměstnání bude mít osoba vyřešený ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah po celý kalendářní měsíc červenec, za zbývající kalendářní dny tohoto měsíce zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí. Částkou 6 400 Kč je zajištěna, resp. překročena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za sedm kalendářních dnů trvání zaměstnání, která musí být při odvodu pojistného dodržena, takže se žádný dopočet neprovádí. Poměrná část minima za sedm kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu činí 4 696,77 Kč [(7:31) x 20 800].
Příklad č. 3
Pojištěnec, který je zaměstnán na základě některé z dohod s příjmem zakládajícím povinnost placení pojistného zaměstnavatelem, se v červenci rozhodne současně začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.
Nejpozději do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti se musí pojištěnec přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ bez ohledu na to, že je podnikání v daném souběhu hlavním či vedlejším zdrojem příjmů. V případě osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost alternativně splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.
Pojištěnec se musí sám rozhodnout, která činnost, tedy zaměstnání nebo podnikání, bude hlavním zdrojem jeho příjmů.
Pokud bude hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, musí být při odvodu pojistného zaměstnavatelem dodržen minimální vyměřovací základ, a to třeba i formou dopočtu a doplatku pojistného do zákonného minima. V tomto souběhu není povinností OSVČ zálohy platit, pojistné doplatí jednorázově do osmi dnů po dni, ve kterém v roce 2026 podá, resp. měla podat, Přehled o výši daňového základu za rok 2025.
Kdyby pojištěnec naopak považoval samostatnou výdělečnou činnost za hlavní zdroj svých příjmů, platil by již za kalendářní měsíc, ve kterém tuto činnost zahájí, tedy již za červenec, zálohy na pojistné alespoň v minimální částce 3 143 Kč (splatnost této první zálohy je nejpozději dne 8. 8.). V zaměstnání…
